Proetida · Aulacopleuridae
Otarion
Drobný proetid s nafouklou glabelou a dlouhými lícními trny. Jeho typový druh pochází z českého siluru a byl popsán devatenáct let před prvním svazkem Barrandova díla.
Proetida · Scharyiidae
Scharyia
Drobný proetid s nápadně malým ocasním štítem, popsaný z českého siluru. Jméno typového druhu na nepoměr obou štítů přímo odkazuje.
Stratigrafický rozsah
458,2–388 Ma · ordovik, silur, devon
- Typový druh
- Scharyia micropyga (Hawle & Corda, 1847)
- Velikost
- 8–25 mm
- Hrudní články
- 10
- Způsob života
- lezec po dně
- V Česku
- doložen
Určovací znaky
- Ocasní štít je nápadně malý, mnohem kratší než hlavový; u typového druhu tvoří necelou šestinu délky těla.
- Glabela je klenutá, dopředu zaoblená a její postranní rýhy jsou jen mělce naznačené.
- Povrch schránky je jemně zrnitý, bez hrubých hrbolků nebo trnů.
- Oči jsou středně velké, holochroální a posazené blízko glabely.
Pozor na záměnu
Od ostatních drobných proetidů z téhož prostředí, zejména od rodů Otarion a Cyphaspis, se odlišuje hlavně poměrem velikosti obou štítů. Na samostatném hlavovém štítu tento znak použít nelze.
Výskyt a způsob života
Prostředí. Vápence a vápnité břidlice mělkých šelfových moří. České nálezy pocházejí z motolského a kopaninského souvrství pražské pánve.
Potrava. Stavba hypostomu odpovídá drobnému zvířeti, které sbíralo částice z povrchu sedimentu. Vzhledem k velikosti těla se uvažuje o potravě z jemného detritu; přímý doklad chybí.
Ve světě. Kromě Čech je rod uváděný z Německa, Španělska, Maroka a střední Asie. Sled výskytů sleduje karbonátové pánve na severním okraji Gondwany a v perigondwanských blocích.
Pohyboval se po povrchu dna a potravu sbíral z jeho svrchní vrstvy.
České lokality
Rod Scharyia patří k drobným trilobitům, kterých je v silurských vápencích pražské pánve hodně, ale kterým se v přehledech obvykle nedostane víc než zmínky. Popsal ho Alois Přibyl roku 1946 a typovým druhem se stala Scharyia micropyga, kterou o téměř sto let dříve popsali Hawle a Corda z českého materiálu.
Podle čeho rod poznáte
Rozhoduje nepoměr obou štítů. Hlavový štít je velký a klenutý, ocasní proti němu nepatrný – druhový přívlastek micropyga přesně to popisuje. U trilobitů není takový nepoměr sám o sobě vzácný, ale u proetidů, kde bývají oba štíty zhruba stejné, na sebe upozorní.
Glabela je hladce klenutá a její postranní rýhy jsou tak mělké, že na otřelém povrchu zanikají. Povrch schránky je jemně zrnitý; hrubé hrbolky ani trny rod nemá, takže při špatném zachování zbývá jen obrys a poměr štítů.
Drobní proetidi v silurských vápencích
Rod se vyskytuje ve stejných vrstvách jako Otarion a další drobní proetidi. Odlišení jednotlivých rodů podle izolovaných štítů je práce pro srovnávací materiál a mikroskop, ne pro terénní určení. Materiál z jedné vrstvy proto často zůstává určený jen do čeledi.
Přibylovy a Šnajdrovy revize českých proetidů zpřesnily, co do rodu patří. Řada jmen z devatenáctého století se při nich přesunula jinam, takže starší určení ze sbírek nelze přebírat bez ověření.
Proč jsou právě proetidi zajímaví
Proetida je jediný řád, který přečkal devonské vymírání a dožil se konce permu. Rody jako Scharyia jsou z tohoto pohledu členy skupiny, která přežila všechny ostatní – souvislosti shrnuje kapitola ústup po ordoviku.
Zařazení
Rod patří do řádu Proetida. Poslední řád, který přežil až na konec permu.
Zdroje
- Šnajdr, M. (1980): Bohemian Silurian and Devonian Proetidae (Trilobita). Rozpravy Ústředního ústavu geologického, 45.Revize českých proetidů.
- Fortey, R. A. – Owens, R. M. (1975): Proetida — a new order of trilobites. Fossils and Strata, 4, s. 227–239.Původní vymezení řádu Proetida.
- Whittington, H. B. a kol. (1997): Treatise on Invertebrate Paleontology, Part O, Arthropoda 1, Trilobita, Revised. sv. 1. Geological Society of America a University of Kansas.Souhrnná morfologie, terminologie a systematika trilobitů.
- Adrain, J. M. (2011): Class Trilobita Walch, 1771. In: Zhang, Z.-Q. (ed.): Animal biodiversity — an outline of higher-level classification. Zootaxa, 3148, s. 104–109.Klasifikace řádů, kterou web používá jako výchozí.
- Vaněk, J. – Valíček, J. (2001): New index of the genera, subgenera and species of the Barrandian trilobites. Palaeontologia Bohemiae, 7, s. 1–49.Aktualizovaný soupis barrandienských rodů a druhů.
- The Paleobiology Database (průběžně aktualizováno): Paleobiology Database. https://paleobiodb.org/Ověření stratigrafického a zeměpisného rozšíření rodů.
Souvislosti
Kapitoly, které rod zmiňují
Snadná záměna
Rody, které vypadají podobně
Proetida · Aulacopleuridae
Cyphaspis
Drobný trilobit s kulovitě nafouklou glabelou, jedenácti hrudními články a trnem na šestém osním kroužku. V Česku patří k fauně koněpruského útesu.
Proetida · Proetidae
Proetus
Typový rod řádu Proetida i čeledi Proetidae. Hladká klenutá hlava, deset hrudních článků a téměř stejně velký ocasní štít – a jméno, pod které se dlouho ukládalo všechno, co se tomu podobalo.