Phacopida · Dalmanitidae

Ormathops

Delo, 1935

Ordovický dalmanitid s velkýma očima, který se v Čechách nachází uzavřený v konkrecích šáreckého souvrství. Nezploštělý materiál z nich patří k nejlépe zachovaným ordovickým trilobitům Evropy.

Stratigrafický rozsah

kambriumordoviksilurdevonkarbonperm

477,1–450,1 Ma · ordovik

Velikost
15–45 mm
Hrudní články
11
Způsob života
plavec u dna
V Česku
doložen
Dva úlomky trilobita rodu Ormathops v tmavé hornině vedle centimetrového měřítka, vpravo vyklenutý hlavový štít, vlevo článkovaná část těla
Ormathops atavus, UCMP I 125983. Foto Bob Day, University of California Museum of Paleontology, licence CC BY 4.0, originál. Výřez se snímkem fosilie, zmenšení při zachování poměru stran a převod do formátu WebP.
Schéma proporcí odvozené z popisných znaků v datech profilu. Přerušovaná čára značí lícní šev.

Určovací znaky

  1. Oční plocha je vysoká a klenutá, u některých druhů se zvedá nad úroveň glabely.
  2. Glabela se dopředu rozšiřuje a je oddělená hlubokými postranními rýhami.
  3. Hruď má jedenáct článků, lícní trny jsou krátké nebo chybějí.
  4. Ocasní štít je trojúhelníkovitý, s několika páry žeber a bez okrajových trnů.
Pozor na záměnu

Od ostatních ordovických dalmanitidů pražské pánve se odlišuje výškou oční plochy a členěním glabely. Na zploštělém materiálu z břidlic je výška oka neměřitelná, takže určení zůstává u čeledi.

Výskyt a způsob života

Prostředí. Tmavé jílovité břidlice hlubšího šelfu. České nálezy pocházejí ze šáreckého souvrství, kde se schránky zachovaly uvnitř pelosideritových konkrecí.

Potrava. Velké oči a stavba hypostomu odpovídají zvířeti, které se pohybovalo u dna a sledovalo okolí. Výklad o způsobu získávání potravy vychází z morfologie, ne z přímého nálezu potravy.

Ve světě. Kromě Čech je rod uváděný z Francie, Iberského poloostrova, Německa a severní Afriky. Rozšíření sleduje pás pánví na severním okraji Gondwany.

Plaval nízko nad dnem a k němu se také vracel.

České lokality

Většina ordovických trilobitů z Čech se zachovala zploštělá v břidlicích. Rod Ormathops je výjimkou: v okolí Rokycan se nachází uvnitř kulovitých konkrecí, které schránku uzavřely dřív, než ji stačil sediment stlačit.

Podle čeho rod poznáte

Rozhoduje oko. Oční plocha je vysoká, silně klenutá a u některých druhů se zvedá nad úroveň glabely, takže při pohledu z boku tvoří nejvyšší bod hlavy. Glabela se dopředu rozšiřuje a od lící ji oddělují hluboké rýhy.

Hruď má jedenáct článků, což u Phacopiny platí obecně. Ocasní štít je trojúhelníkovitý, s několika páry žeber a bez okrajových trnů – tím se rod liší od Dalmanitiny, která bývá zakončená hrotem.

Proč jsou konkrece z Oseku výjimečné

Rokycanské konkrece vznikly srážením minerálu kolem odumřelých těl. Uvnitř zůstal zachovaný původní tvar včetně vyklenutí, které se na zploštělém materiálu měřit nedá. Proto se právě z tohoto materiálu odvozují údaje o skutečné výšce oční plochy a o proporcích těla. Podrobněji lokalitu popisuje stránka Osek u Rokycan.

Stejné souvrství je odkryté i v Divoké Šárce, kde bylo definované a odkud nese jméno.

Velké oči v temné vodě

Šárecké břidlice se ukládaly v hlubší části šelfu, kam dopadalo jen málo světla. Kombinace velkého oka a tmavého sedimentu se v literatuře vykládá dvojím způsobem: buď zvíře žilo v šeru a velké oko mu pomáhalo zachytit zbytek světla, nebo se pohybovalo výš ve vodním sloupci a do sedimentu se dostalo až po smrti. Rozhodnout mezi oběma možnostmi by vyžadovalo optický rozbor čoček, jaký byl proveden u pelagických rodů – souvislosti popisuje kapitola oči a vidění.

Zařazení

Rod patří do řádu Phacopida. Trilobiti se schizochroálníma očima a proparijními švy.

Zdroje

  1. Chlupáč, I. – Brzobohatý, R. – Kovanda, J. – Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha.Stratigrafie a vývoj Barrandienu v širším rámci české geologie.
  2. Whittington, H. B. a kol. (1997): Treatise on Invertebrate Paleontology, Part O, Arthropoda 1, Trilobita, Revised. sv. 1. Geological Society of America a University of Kansas.Souhrnná morfologie, terminologie a systematika trilobitů.
  3. Adrain, J. M. (2011): Class Trilobita Walch, 1771. In: Zhang, Z.-Q. (ed.): Animal biodiversity — an outline of higher-level classification. Zootaxa, 3148, s. 104–109.Klasifikace řádů, kterou web používá jako výchozí.
  4. Vaněk, J. – Valíček, J. (2001): New index of the genera, subgenera and species of the Barrandian trilobites. Palaeontologia Bohemiae, 7, s. 1–49.Aktualizovaný soupis barrandienských rodů a druhů.
  5. Fatka, O. – Mergl, M. (2009): The „microcontinent“ Perunica: status and story 15 years after conception. Geological Society, London, Special Publications, 325, s. 65–101.Paleogeografická poloha české pánve v paleozoiku.
  6. The Paleobiology Database (průběžně aktualizováno): Paleobiology Database. https://paleobiodb.org/Ověření stratigrafického a zeměpisného rozšíření rodů.

Snadná záměna

Rody, které vypadají podobně

Phacopida · Pliomeridae

Placoparia

Slepý ordovický trilobit s hrudí připomínající žebra litinového radiátoru. V rokycanských konkrecích se zachoval prostorově, včetně tykadel a obsahu střeva.

Velikost
20–45 mm
Způsob života
lezec po dně
V Česku
doložen

Phacopida · Dalmanitidae

Dalmanitina

Nejnápadnější trilobit svrchního ordoviku Barrandienu: velké schizochroální oči, dopředu rozšířená glabela a do hrotu vytažený ocasní štít. Jméno rodu nese i fauna, která ordovik uzavírá.

Velikost
30–90 mm
Způsob života
lezec po dně
V Česku
doložen

Phacopida · Calymenidae

Colpocoryphe

Ordovický kalymenid se zářezem uprostřed předního okraje hlavy. Patří k nejběžnějším trilobitům pražské pánve a z barrandienských exemplářů jsou popsané zbytky trávicí soustavy.

Velikost
20–70 mm
Způsob života
lezec po dně
V Česku
doložen