Bohemoharpes

Určovací znaky

Hlavový štít obklopuje široký plochý lem, který je hustě prostoupený drobnými otvory.
Lem se dozadu protahuje ve dva dlouhé výběžky sahající často až za konec hrudi.
Glabela je nafouklá a proti lemu působí drobně; oči jsou malé a leží u jejího okraje.
Ocasní štít je nepatrný a hruď má kolem dvanácti článků.

Pozor na záměnu

Od ostatních harpetidů se rod odlišuje tvarem lemu a členěním jeho okraje. Neúplný lem určení znemožní, protože zbývající části těla jsou u čeledi podobné.

Výskyt a způsob života

Prostředí. Jemné vápnité a jílovité sedimenty klidného prostředí. Tenká schránka a plochý lem odpovídají dnu, které nebylo vystavené silnému proudění.

Potrava. Otvory v lemu se vykládají jako součást aparátu pro zpracování drobných částic nebo jako smyslová plocha. Který výklad platí, nelze u tohoto rodu rozhodnout.

Ve světě. Kromě Čech je rod uváděný z Německa, Polska, Španělska a severní Afriky. Rozšíření odpovídá pánvím perigondwanského pásu.

Obýval hlubší, špatně osvětlené části šelfu.

České lokality

Harpetidi jsou mezi trilobity snadno rozeznatelní: hlavu obklopuje široký plochý lem, který se dozadu protahuje do dvou dlouhých výběžků. Rod Bohemoharpes vydělil z původně široce pojatého rodu Harpes Jiří Vaněk roku 1963 a jméno odkazuje na Čechy.

Podle čeho rod poznáte

Rozhoduje lem a jeho okraj. Plocha lemu je hustě prostoupená drobnými otvory a její šířka i členění okraje odlišují rod od ostatních harpetidů. Zbytek těla je proti lemu nenápadný: glabela je nafouklá, ale malá, oči drobné a ocasní štít nepatrný.

Praktický důsledek pro terén: bez zachovaného lemu nelze rod určit. Samotná hruď nebo ocasní štít harpetida do rodu nezařadí.

Otvory v lemu

Lem je proděravělý pravidelně a otvory procházejí celou jeho tloušťkou. Nejčastěji se vykládají třemi způsoby: jako místa pro smyslové štětinky, jako součást aparátu, kterým zvíře zpracovávalo částice zvířené nad dnem, nebo jako způsob, jak odlehčit širokou plochu, která by jinak byla těžká. Doklady pro žádný z výkladů nepřevažují natolik, aby ostatní vyloučily.

Podobně stavěný lem mají trinukleidi, kteří s harpetidy nejsou blízce příbuzní. Jde tedy o znak, který vznikl nezávisle dvakrát – a to je samo o sobě argument pro to, že nějakou funkci měl.

České nálezy

Rod se v pražské pánvi vyskytuje v silurských a spodnodevonských jednotkách. Materiál pochází z lomů v Řeporyjích, ze sledu na Barrandovských skalách a z devonu Koněprus. Vaňkovy a pozdější revize barrandienských trilobitů zpřesnily, které z Barrandových druhů rodu Harpes do rodu Bohemoharpes patří.

Zařazení

Rod patří do řádu Harpetida. Široký děrovaný límec kolem hlavy.

Zdroje

Ebach, M. C. – McNamara, K. J. (2002): A systematic revision of the family Harpetidae (Trilobita). Records of the Western Australian Museum, 21, s. 235–267.Vymezení řádu Harpetida a stavba lemu hlavového štítu.
Whittington, H. B. a kol. (1997): Treatise on Invertebrate Paleontology, Part O, Arthropoda 1, Trilobita, Revised. sv. 1. Geological Society of America a University of Kansas.Souhrnná morfologie, terminologie a systematika trilobitů.
Adrain, J. M. (2011): Class Trilobita Walch, 1771. In: Zhang, Z.-Q. (ed.): Animal biodiversity — an outline of higher-level classification. Zootaxa, 3148, s. 104–109.Klasifikace řádů, kterou web používá jako výchozí.
Vaněk, J. – Valíček, J. (2001): New index of the genera, subgenera and species of the Barrandian trilobites. Palaeontologia Bohemiae, 7, s. 1–49.Aktualizovaný soupis barrandienských rodů a druhů.
Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Academia, Praha.Popis pražských a berounských lokalit včetně přístupnosti.
The Paleobiology Database (průběžně aktualizováno): Paleobiology Database. https://paleobiodb.org/Ověření stratigrafického a zeměpisného rozšíření rodů.