okres Beroun

Koněprusy

Devonský útes s ostnitými trilobity.

Geologie

Světlé organodetritické vápence vznikly v prostředí mělkého útesu. Fauna je pestrá a zahrnuje rody, které jinde v pánvi chybějí.

Čím je lokalita významná

Koněpruské vápence patří k nejlépe prostudovaným devonským útesovým tělesům v Evropě. Rod Koneprusia nese jméno podle této lokality.

Přístup a ochrana

Vrch Zlatý kůň s Koněpruskými jeskyněmi je národní přírodní památkou, sousední Kobyla přírodní rezervací; obojí leží v chráněné krajinné oblasti Český kras. Čertovy schody jsou činný lom se zakázaným vstupem. Jeskyně jsou přístupné s průvodcem.

Obecná pravidla sběru shrnuje stránka jak hledat a sbírat.

13.5° v. d.14.0° v. d.14.5° v. d.50° s. š.PrahaPlzeňBerounRokycanyJinceSkryje a TýřoviceOsek u RokycanPraha-ŠárkaLoděniceKoněprusyBarrandovské skályKlonk u SuchomastZahořanyPraha-Řeporyje
Body odpovídají skutečným zeměpisným souřadnicím, mapa ale nezobrazuje terén ani hranice. Slouží k orientaci, ne k navigaci.

Typické rody

Co se tu nachází

Odontopleurida · Odontopleuridae

Koneprusia

Drobný devonský odontopleurid pojmenovaný podle Koněprus. Ocasní štít nese vedle dlouhého páru okrajových trnů ještě jeden trn ve střední rovině – znak, který ho odlišuje od ostatních ostnitých rodů.

Velikost
10–30 mm
Způsob života
obyvatel útesů
V Česku
doložen

Phacopida · Dalmanitidae

Odontochile

Velký spodnodevonský dalmanitid s okem sahajícím téměř k okraji hlavy, dlouhými lícními trny a ocasním štítem zakončeným hrotem. V koněpruských vápencích patří k nejnápadnějším nálezům.

Velikost
5–10 cm
Způsob života
lezec po dně
V Česku
doložen

Proetida · Aulacopleuridae

Cyphaspis

Drobný trilobit s kulovitě nafouklou glabelou, jedenácti hrudními články a trnem na šestém osním kroužku. V Česku patří k fauně koněpruského útesu.

Velikost
8–25 mm
Způsob života
obyvatel útesů
V Česku
doložen

Další rody z lokality

Dalších 6 rodů v atlasu

Souvislosti

Kapitoly, které lokalitu zmiňují

Zdroje

  1. Chlupáč, I. (1983): Trilobite assemblages in the Devonian of the Barrandian area and their relations to palaeoenvironments. Geologica et Palaeontologica, 17, s. 45–73.Vazba devonských společenstev na prostředí uvnitř pražské pánve.
  2. Chlupáč, I. – Brzobohatý, R. – Kovanda, J. – Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha.Stratigrafie a vývoj Barrandienu v širším rámci české geologie.
  3. Česká geologická služba (průběžně aktualizováno): Databáze významných geologických lokalit. https://lokality.geology.cz/Popis, stratigrafické zařazení a ochranný režim českých lokalit.
  4. Česká geologická služba (průběžně aktualizováno): Geologické lokality – mapová služba. https://mapy.geology.cz/geologicke_lokality/Zdroj údajů o ochranném režimu jednotlivých lokalit uváděných na webu.