okres Rakovník

Skryje a Týřovice

Lokalita, na které Barrande poprvé sledoval růst trilobita.

Geologie

Břidlice a slepence v údolí Berounky nad Skryjemi vznikly v mělké pánvi oddělené od jinecké oblasti. Zachování je jemnější než v Jincích, proto jsou zde patrné i drobné larvální exempláře.

Čím je lokalita významná

Na skryjském materiálu druhu Sao hirsuta popsal Joachim Barrande postupné přibývání hrudních článků během růstu. Byl to první doložený vývojový sled trilobita vůbec.

Přístup a ochrana

Území leží v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a klasický profil je vedený jako přírodní rezervace Skrýjsko-týřovické kambrium. Týřovická část je zapsaná mezi geologické lokality doporučené k ochraně. Sběr ve zvláště chráněném území je vázaný na povolení; volně přístupné jsou naučné stezky a expozice v obci.

Obecná pravidla sběru shrnuje stránka jak hledat a sbírat.

Body odpovídají skutečným zeměpisným souřadnicím, mapa ale nezobrazuje terén ani hranice. Slouží k orientaci, ne k navigaci.

Typické rody

Co se tu nachází

Ptychopariida · Solenopleuridae

Sao

Drobný trilobit ze skryjských břidlic, hustě pokrytý hrbolky a dutými trny. Na jeho růstové řadě popsal Barrande roku 1852 vývoj trilobita od larvy k dospělci – poprvé v dějinách oboru.

Velikost: 10–30 mm
Způsob života: lezec po dně
V Česku: doložen

Redlichiida · Paradoxididae

Eccaparadoxides

Paradoxidid vydělený z rodu Paradoxides podle počtu glabelárních rýh. Typový druh pochází ze Skryjí a dal jméno nejstarší biozóně českého středního kambria.

Velikost: 25–90 mm
Způsob života: lezec po dně
V Česku: doložen

Ptychopariida · Conocoryphidae

Conocoryphe

Slepý kambrický trilobit s hladkou klenutou hlavou a čtrnáctičlennou hrudí. V jineckých a skryjských břidlicích patří k nejčastějším nálezům hned po rodech Ellipsocephalus a Paradoxides.

Velikost: 20–60 mm
Způsob života: obyvatel hlubšího šelfu
V Česku: doložen

Další rody z lokality

Dalších 4 rodů v atlasu

Souvislosti

Kapitoly, které lokalitu zmiňují

Zdroje

Barrande, J. (1852–1911): Système silurien du centre de la Bohême. díly I–VIII. vlastním nákladem, Praha a Paříž.Základní popisné dílo české paleozoické fauny. Zdroj pro původní popisy většiny barrandienských rodů a pro Barrandovo sledování růstu trilobitů.
Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Academia, Praha.Popis pražských a berounských lokalit včetně přístupnosti.
Česká geologická služba (průběžně aktualizováno): Databáze významných geologických lokalit. https://lokality.geology.cz/Popis, stratigrafické zařazení a ochranný režim českých lokalit.
Česká geologická služba (průběžně aktualizováno): Geologické lokality – mapová služba. https://mapy.geology.cz/geologicke_lokality/Zdroj údajů o ochranném režimu jednotlivých lokalit uváděných na webu.