Lokality
Většina českých nálezů pochází z Barrandienu, tedy z pásu usazenin mezi Prahou a Plzní. Trilobiti se ale nacházejí i na Moravě a ve Slezsku, kde je fauna jiná a mladší. Řada klasických výchozů je dnes chráněná – u každé lokality je uvedeno, co na ní platí.
Pás usazenin mezi Prahou a Plzní se souvislým sledem od kambria po devon. Odtud pochází většina českého materiálu i většina popsaných druhů.
okres Příbram · střední kambrium, stupeň wuliu
Nejbohatší české naleziště kambrických trilobitů.
Tmavé jílovité břidlice a prachovce se ukládaly v mělkém moři příbramsko-jinecké pánve. Schránky v nich leží zploštělé v rovinách vrstevnatosti, takže se dají rozevřít podél přirozené spáry.
okres Rakovník · střední kambrium, stupeň wuliu
Lokalita, na které Barrande poprvé sledoval růst trilobita.
Břidlice a slepence v údolí Berounky nad Skryjemi vznikly v mělké pánvi oddělené od jinecké oblasti. Zachování je jemnější než v Jincích, proto jsou zde patrné i drobné larvální exempláře.
okres Rokycany · střední ordovik, stupeň darriwil
Rokycanské kuličky: trilobiti uzavření v pelosideritových konkrecích.
V černých břidlicích šáreckého souvrství vznikly kolem odumřelých těl kulovité konkrece. Uvnitř nich zůstala schránka nezploštělá, takže se zachoval tvar těla včetně vyklenutí.
Praha 6 · střední ordovik, stupeň darriwil
Typová oblast šáreckého souvrství uvnitř Prahy.
Údolí Divoké Šárky odkrývá tmavé břidlice s konkrecemi. Souvrství je zde definované a nese po lokalitě jméno.
okres Beroun · silur, oddělení wenlock
Tisíce jedinců jednoho druhu z jediné vrstvy.
Vápnité břidlice u Loděnic obsahují mimořádně hustá nahromadění drobného rodu *Aulacopleura*. Materiál pochází z několika centimetrů mocného intervalu.
okres Beroun · spodní devon, stupeň prag
Devonský útes s ostnitými trilobity.
Světlé organodetritické vápence vznikly v prostředí mělkého útesu. Fauna je pestrá a zahrnuje rody, které jinde v pánvi chybějí.
Praha 5 · svrchní silur až spodní devon
Skalní stěna nad Vltavou, po které se jmenuje celý Barrandien.
Vrstevní sled odkrývá přechod mezi silurskými a devonskými vápenci. Na skále je od roku 1884 vytesaný nápis Barrande.
okres Beroun · hranice siluru a devonu
Světový stratotyp spodní hranice devonu.
Souvislý sled vápenců a vápnitých břidlic bez přerušení přechází přes hranici siluru a devonu. Poloha hranice je určená prvním výskytem graptolita *Monograptus uniformis*.
okres Beroun · svrchní ordovik, stupeň katian
Mělkovodní fauna svrchního ordoviku.
Prachovce a jílovité břidlice se ukládaly v mělčím prostředí než starší ordovické jednotky pánve. Fauna je pestrá a obsahuje i rody vázané na písčité dno.
Praha 5 · svrchní silur až spodní devon
Opuštěné lomy s dobře čitelným sledem vrstev.
Soustava starých lomů odkrývá vápence a vápnité břidlice v několika navazujících úrovních. Vrstvy se dají sledovat na krátké vzdálenosti, což usnadňuje korelaci.
Devonské vápence a spodnokarbonský kulm. Fauna se od barrandienské liší a několik druhů odtud bylo popsáno jako nové.
okres Prostějov · střední devon, stupně eifel a givet
Nejvýznamnější naleziště trilobitů mimo Barrandien.
Světlé devonské vápence odkryté ve dvou opuštěných lomech na okraji obce. Sled je bohatý na faunu a patří k nejlépe prozkoumaným devonským profilům na Moravě.
okres Bruntál · spodní karbon, svrchní visé
Trilobiti z kulmu, tedy z doby, kdy jich už bylo málo.
V kulmských jílovcích Nízkého Jeseníku leží polohy uhelného vápence s hojnou faunou. Prostředí je jiné než u devonských vápenců: jde o hlubší, rychle zanášenou pánev.