Asaphida · Trinucleidae

Marrolithus

Bancroft, 1929

Trinukleid se širokým děrovaným lemem kolem hlavy a bez očí. Nálezy z českého ordoviku patří k nejnázornějším ukázkám toho, jak pravidelně jsou jamky v lemu uspořádané.

Stratigrafický rozsah

kambriumordoviksilurdevonkarbonperm

461,1–443,8 Ma · ordovik

Velikost
8–25 mm
Hrudní články
6
Způsob života
obyvatel hlubšího šelfu
V Česku
doložen
Hlavový štít trilobita rodu Marrolithus se širokým lemem prostoupeným pravidelnými řadami jamek
Marrolithus ornatus Ordoviciano Boemia. Foto Ghedo, licence CC BY-SA 4.0, originál. Převod do formátu WebP.
Schéma proporcí odvozené z popisných znaků v datech profilu. Přerušovaná čára značí lícní šev.

Určovací znaky

  1. Hlavový štít obklopuje široký plochý lem prostoupený jamkami uspořádanými do soustředných řad.
  2. Oči chybějí, což u čeledi platí bez výjimky.
  3. Z lícních koutů vybíhají dlouhé trny, které sahají dozadu za konec těla.
  4. Glabela je nafouklá a od lemu ji odděluje hluboká rýha.
Pozor na záměnu

Od ostatních trinukleidů, zejména od rodů Onnia a Cryptolithus, se odlišuje počtem a uspořádáním řad jamek v lemu. Určení proto stojí na dobře zachovaném lemu; bez něj zůstane u čeledi.

Výskyt a způsob života

Prostředí. Jemné jílovité sedimenty hlubšího šelfu s nízkou energií prostředí. Chybějící oči odpovídají prostředí, kam dopadalo málo světla nebo žádné.

Potrava. Široký lem se vykládá jako součást aparátu, kterým zvíře zpracovávalo částice zvířené nad dnem. Jde o výklad odvozený ze stavby, ne z nálezu potravy.

Ve světě. Kromě Čech je rod doložený z Britských ostrovů, Francie, Iberského poloostrova a severní Afriky. Rozšíření sleduje hlubší pánve na severním okraji Gondwany a v Avalonii.

Obýval hlubší, špatně osvětlené části šelfu.

České lokality

Trinukleidi vypadají jako trilobit, kterému někdo přidal široký klobouk. Hlavový štít obklopuje plochý lem prostoupený jamkami, které leží v pravidelných soustředných řadách – a právě jejich počet a rozmístění rozhoduje o určení rodu.

Podle čeho rod poznáte

Rozhoduje lem. U rodu Marrolithus jsou jamky uspořádané do zřetelných soustředných řad a jejich počet je pro druh stálý. Z lícních koutů vybíhají dlouhé trny, které sahají dozadu daleko za konec těla; na desce se často zachovají jen ony a lem, zatímco hruď a ocasní štít chybějí.

Oči rod nemá. U trinukleidů to platí obecně a souvisí s prostředím, ve kterém žili: jemné sedimenty hlubšího šelfu, kam dopadalo málo světla.

K čemu byl lem

Výklad širokého lemu s jamkami není uzavřený. Uvažuje se o filtračním aparátu, který zachycoval částice zvířené nad dnem, o smyslové ploše se štětinkami v jamkách a o mechanické opoře, která zvíře nadnášela nad měkkým sedimentem. Pravidelnost jamek svědčí spíš pro funkci než pro náhodnou stavbu, ale rozhodnout mezi možnostmi zatím nelze. Stejná otázka se vrací u harpetidů, kteří mají lem podobný, i když jinak stavěný.

Kam rod patří

Web řadí trinukleidy do řádu Asaphida podle klasifikace, kterou shrnul Adrain. Část autorů je z asafidů vyjímá a staví je samostatně; databáze Paleobiology Database je vede jako vlastní řád Trinucleida. Rozdíl není v tom, jak zvíře vypadalo, ale v tom, které znaky se považují za rozhodující pro příbuznost.

České nálezy

V pražské pánvi se rod vyskytuje ve svrchním ordoviku, hojněji v zahořanském souvrství. Provázejí ho DalmanitinaDeanaspis, tedy fauna mělčího prostředí; trinukleidi se do ní dostávají z hlubší části pánve.

Zařazení

Rod patří do řádu Asaphida. Velký ocasní štít a spodní střední šev.

Zdroje

  1. Chlupáč, I. – Brzobohatý, R. – Kovanda, J. – Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha.Stratigrafie a vývoj Barrandienu v širším rámci české geologie.
  2. Whittington, H. B. a kol. (1997): Treatise on Invertebrate Paleontology, Part O, Arthropoda 1, Trilobita, Revised. sv. 1. Geological Society of America a University of Kansas.Souhrnná morfologie, terminologie a systematika trilobitů.
  3. Adrain, J. M. (2011): Class Trilobita Walch, 1771. In: Zhang, Z.-Q. (ed.): Animal biodiversity — an outline of higher-level classification. Zootaxa, 3148, s. 104–109.Klasifikace řádů, kterou web používá jako výchozí.
  4. Fortey, R. A. – Chatterton, B. D. E. (1988): Classification of the trilobite suborder Asaphina. Palaeontology, 31(1), s. 165–222. https://www.biodiversitylibrary.org/part/173922Vymezení řádu Asaphida a znaků, na kterých stojí.
  5. Vaněk, J. – Valíček, J. (2001): New index of the genera, subgenera and species of the Barrandian trilobites. Palaeontologia Bohemiae, 7, s. 1–49.Aktualizovaný soupis barrandienských rodů a druhů.
  6. The Paleobiology Database (průběžně aktualizováno): Paleobiology Database. https://paleobiodb.org/Ověření stratigrafického a zeměpisného rozšíření rodů.

Snadná záměna

Rody, které vypadají podobně

Asaphida · Trinucleidae

Onnia

Trinukleidní trilobit svrchního ordoviku, podle kterého se jmenuje britský stupeň onnian. V pražské pánvi navazuje na rod Deanaspis a patří k nejběžnějším zkamenělinám zahořanských a bohdaleckých vrstev.

Velikost
15–30 mm
Způsob života
filtrátor
V Česku
doložen

Asaphida · Trinucleidae

Cryptolithus

Slepý ordovický trilobit se širokým lemem hlavy, který je prostoupený pravidelnými řadami jamek. Anglická literatura mu podle nich říká lace collar trilobite, trilobit s krajkovým límcem.

Velikost
10–25 mm
Způsob života
filtrátor
V Česku
nedoložen

Asaphida · Raphiophoridae

Ampyx

Slepý ordovický trilobit se třemi dlouhými trny na hlavě – jedním z glabely a dvěma z lícních částí. Marocké nálezy jedinců seřazených za sebou patří k nejstarším dokladům skupinového chování u živočichů.

Velikost
15–40 mm
Způsob života
lezec po dně
V Česku
nedoložen