Asaphida · Asaphidae

Nobiliasaphus

Přibyl & Vaněk, 1965

Asafid s dlouhými lícními trny a ocasním štítem, na jehož ose sedí terasovité lišty zlomené do písmene V. Typový druh popsal Barrande ze zahořanského souvrství na Berounsku.

Stratigrafický rozsah

kambriumordoviksilurdevonkarbonperm

467–444 Ma · ordovik

Typový druh
Nobiliasaphus nobilis (Barrande, 1846)
Velikost
4–12 cm
Hrudní články
8
Způsob života
lezec po dně
V Česku
doložen
Zploštělá schránka trilobita rodu Nobiliasaphus s dlouhými lícními trny a širokým ocasním štítem
Nobiliasaphus nobilis. Foto Ghedoghedo, licence CC BY-SA 3.0, originál. Převod do formátu WebP.
Schéma proporcí odvozené z popisných znaků v datech profilu. Přerušovaná čára značí lícní šev.

Určovací znaky

  1. Na ose ocasního štítu jsou terasovité lišty stočené dopředu do ostrého písmene V; jiné rody Asaphidae je mají rovné nebo obloukovité.
  2. Před glabelou zůstává široké hladké pole, které zabírá znatelnou část délky hlavy.
  3. Lícní trny jsou dlouhé a u dobře zachovaných kusů sahají dozadu až k přednímu okraji ocasního štítu.
  4. Oči jsou velké a sedí po stranách glabely, na jejíž bázi bývá drobný hrbolek.
  5. Hruď má osm článků s dobře znatelnými bočními laloky.
Pozor na záměnu

Typový druh N. nobilis nemá na konci ocasního štítu hrot, zatímco jiné druhy rodu ano – přítomnost či nepřítomnost hrotu proto neslouží k určení rodu, ale k rozlišení druhů. Na zploštělém berounském materiálu je klíčem tvar terasovitých lišt na ose.

Výskyt a způsob života

Prostředí. Mělčí až středně hluboká šelfová moře na severním okraji Gondwany. V Barrandienu se nachází v prachovcích a jílovitých břidlicích s bohatou doprovodnou faunou.

Potrava. Stavba hypostomu a končetin odpovídá živočichovi, který sbíral potravu z povrchu dna. Databázové zdroje vedou rod jako dravce; přímý doklad o kořisti však u něj chybí a jde o zařazení odvozené ze srovnání v rámci čeledi.

Ve světě. Perigondwanská oblast: Čechy, Španělsko, Portugalsko, Francie, Itálie (Sardinie), Turecko a Maroko. Rozšíření kopíruje pás mělkých moří podél severního okraje Gondwany.

Pohyboval se po povrchu dna a potravu sbíral z jeho svrchní vrstvy.

České lokality

Rod, který nese jméno podle Barrandova druhu Asaphus nobilis z roku 1846, patří mezi české ordovické trilobity k těm nápadnějším: velké oči, dlouhé lícní trny a široký ocasní štít, na kterém se dají i na zploštělém otisku přečíst jemné lišty. Typová oblast leží na Berounsku, v zahořanském souvrství.

Podle čeho rod poznáte

Rozhodující znak je na ose ocasního štítu. Terasovité lišty tam nejdou napříč ani v obloucích, ale lámou se dopředu do ostrého písmene V. Tento tvar odděluje rod od ostatních zástupců čeledi Asaphidae spolehlivěji než celkový obrys, který je u asafidů podobný napříč rody.

Druhý znak je široké hladké pole před glabelou. Zabírá znatelnou část délky hlavy, takže hlava vypadá dopředu protažená. Třetí je délka lícních trnů: u dobře zachovaných kusů dosahují až k přednímu okraji ocasního štítu.

Konec ocasního štítu k určení rodu naopak nepomůže. Typový druh N. nobilis je vzadu zaoblený, jiné druhy rodu vybíhají v krátký hrot – jméno druhu N. caudiculatus na to přímo odkazuje.

Rod vytvořený z Barrandova druhu

Barrande popsal zvíře jako Asaphus nobilis, protože v polovině 19. století sloužil rod Asaphus jako sběrné jméno pro hladké trilobity s velkým ocasním štítem. Samostatný rod z něj vydělili Přibyl a Vaněk až v roce 1965. Ve starší české literatuře proto totéž zvíře najdete pod jmény Asaphus nobilisOpsimasaphus (Nobiliasaphus) nobilis.

Rozdíl není jen formální. Zatímco Asaphus zůstává vázaný na Baltiku, Nobiliasaphus patří k faunám severního okraje Gondwany. Jeho výskyt v Čechách, na Iberském poloostrově, ve Francii, na Sardinii, v Turecku a v Maroku odpovídá pásu mělkých moří kolem tehdejšího jižního kontinentu.

Co říká o poloze české pánve

Rod patří k dokladům, kterými se opírá zařazení pražské pánve do perigondwanské oblasti. Sdílená fauna s Iberií, Sardinií a Marokem je argument stejného druhu jako u ostatních ordovických skupin: pokud by česká pánev ležela u Baltiky, čekali bychom tu rod Asaphus a jeho příbuzné, a ne tuto sestavu.

V Barrandienu se rod objevuje už v šáreckém souvrství a přetrvává přes vinické a zahořanské až do bohdaleckého. Takový rozsah z něj dělá běžnou složku svrchnoordovických společenstev, se kterou se sběratel na Berounsku setká vedle rodů DalmanitinaDeanaspis.

Zařazení

Rod patří do řádu Asaphida. Velký ocasní štít a spodní střední šev.

Zdroje

  1. Barrande, J. (1852–1911): Système silurien du centre de la Bohême. díly I–VIII. vlastním nákladem, Praha a Paříž.Základní popisné dílo české paleozoické fauny. Zdroj pro původní popisy většiny barrandienských rodů a pro Barrandovo sledování růstu trilobitů.
  2. Vaněk, J. – Valíček, J. (2001): New index of the genera, subgenera and species of the Barrandian trilobites. Palaeontologia Bohemiae, 7, s. 1–49.Aktualizovaný soupis barrandienských rodů a druhů.
  3. Chlupáč, I. – Brzobohatý, R. – Kovanda, J. – Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha.Stratigrafie a vývoj Barrandienu v širším rámci české geologie.
  4. Whittington, H. B. a kol. (1997): Treatise on Invertebrate Paleontology, Part O, Arthropoda 1, Trilobita, Revised. sv. 1. Geological Society of America a University of Kansas.Souhrnná morfologie, terminologie a systematika trilobitů.
  5. The Paleobiology Database (průběžně aktualizováno): Paleobiology Database. https://paleobiodb.org/Ověření stratigrafického a zeměpisného rozšíření rodů.
  6. Česká geologická služba (průběžně aktualizováno): Databáze významných geologických lokalit. https://lokality.geology.cz/Popis, stratigrafické zařazení a ochranný režim českých lokalit.

Snadná záměna

Rody, které vypadají podobně

Asaphida · Asaphidae

Asaphus

Baltský ordovický trilobit s hlavou a ocasem stejné velikosti a hladkým povrchem. U několika druhů vyrostly oči na stopkách dlouhých jako polovina hlavového štítu.

Velikost
3–10 cm
Způsob života
lezec po dně
V Česku
nedoložen

Asaphida · Asaphidae

Isotelus

Severoamerický asafid s lopatovitou hlavou a ocasním štítem stejné velikosti. Exemplář druhu Isotelus rex měří 720 mm a je největším úplným trilobitem, jaký byl kdy nalezen.

Velikost
8–30 cm
Způsob života
rýpal v sedimentu
V Česku
nedoložen