Phacopida · Calymenidae
Calymene
Jeden z prvních vědecky pojmenovaných rodů trilobitů. Typový druh z anglického Dudley se dostal do městského znaku a lamači ho pod přezdívkou „Dudley bug“ prodávali už v 18. století.
Phacopida · Pharostomatidae
Prionocheilus
Ordovický trilobit s hrubě hrbolatým povrchem a zoubkovaným předním okrajem hlavy. V české literatuře vystupuje po většinu dvacátého století pod mladším jménem Pharostoma.
Stratigrafický rozsah
470–443,8 Ma · ordovik
- Typový druh
- Prionocheilus pulcher (Beyrich, 1846)
- Velikost
- 10–35 mm
- Hrudní články
- 13
- Způsob života
- lezec po dně
- V Česku
- doložen
Určovací znaky
- Přední okraj hlavového štítu nese řadu drobných zoubků, podle kterých je rod pojmenovaný.
- Glabela se dopředu zužuje a má tři páry zřetelných postranních laloků.
- Povrch schránky je hustě pokrytý hrbolky, které pokračují i na ocasní štít.
- Oči jsou malé a posazené blízko glabely; lícní švy jsou gonatoparijní.
Pozor na záměnu
Ve starší české literatuře vystupuje rod jako Pharostoma. Jde o tatáž zvířata; jméno Prionocheilus má přednost, protože bylo zavedené dřív. Při práci se sbírkovými etiketami je proto nutné počítat s oběma.
Výskyt a způsob života
Prostředí. Jílovité a prachovité sedimenty mělkého až středně hlubokého šelfu. České nálezy pocházejí z ordovických souvrství pražské pánve.
Potrava. Stavba hypostomu odpovídá zvířeti, které sbíralo potravu z povrchu dna. Zoubkovaný přední okraj se někdy dává do souvislosti s hrabáním v sedimentu, přímý doklad ale chybí.
Ve světě. Kromě Čech je rod doložený z Francie, Britských ostrovů, Skandinávie, Iberského poloostrova a Ruska. Rozšíření odpovídá pánvím severního okraje Gondwany a Baltiky.
Pohyboval se po povrchu dna a potravu sbíral z jeho svrchní vrstvy.
České lokality
Jméno rodu Prionocheilus odkazuje na řadu drobných zoubků na předním okraji hlavového štítu. Je to znak, který na dobře zachovaném materiálu určí rod okamžitě a na otřelém zmizí jako první.
Podle čeho rod poznáte
Kromě zoubkovaného okraje rozhoduje povrch: schránka je hustě pokrytá hrbolky, které pokračují přes hlavu i ocasní štít. Glabela se dopředu zužuje a nese tři páry postranních laloků oddělených zřetelnými rýhami – stavba typická pro podřád Calymenina, do kterého rod patří.
Oči jsou malé a posazené blízko glabely. Lícní švy jsou gonatoparijní, tedy končí přímo v lícním koutu; tenhle znak odlišuje calymeniny od většiny ostatních fakopidů, kde švy končí před koutem.
Dvě jména pro totéž
Ve starší české literatuře i na muzejních etiketách vystupují tato zvířata jako Pharostoma. Jde o mladší jméno pro tentýž rod; přednost má Prionocheilus, který Rouault zavedl roku 1847. Praktický důsledek: při hledání ve starších pracích a v katalozích sbírek je nutné prohledat obě jména, jinak polovina záznamů unikne.
Podobných dvojic je v barrandienské literatuře víc. Vznikly tím, že se české a francouzské práce z devatenáctého století zabývaly stejnou faunou nezávisle na sobě.
České nálezy
Rod se v pražské pánvi vyskytuje v ordovických jednotkách; hojnější je ve svrchním ordoviku, kde ho provázejí Dalmanitina a Deanaspis. Nejčastěji citovaný materiál pochází ze zahořanského souvrství a ze šáreckých břidlic.
Zařazení
Rod patří do řádu Phacopida. Trilobiti se schizochroálníma očima a proparijními švy.
Zdroje
- Chlupáč, I. – Brzobohatý, R. – Kovanda, J. – Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha.Stratigrafie a vývoj Barrandienu v širším rámci české geologie.
- Whittington, H. B. a kol. (1997): Treatise on Invertebrate Paleontology, Part O, Arthropoda 1, Trilobita, Revised. sv. 1. Geological Society of America a University of Kansas.Souhrnná morfologie, terminologie a systematika trilobitů.
- Adrain, J. M. (2011): Class Trilobita Walch, 1771. In: Zhang, Z.-Q. (ed.): Animal biodiversity — an outline of higher-level classification. Zootaxa, 3148, s. 104–109.Klasifikace řádů, kterou web používá jako výchozí.
- Vaněk, J. – Valíček, J. (2001): New index of the genera, subgenera and species of the Barrandian trilobites. Palaeontologia Bohemiae, 7, s. 1–49.Aktualizovaný soupis barrandienských rodů a druhů.
- Barrande, J. (1852–1911): Système silurien du centre de la Bohême. díly I–VIII. vlastním nákladem, Praha a Paříž.Základní popisné dílo české paleozoické fauny. Zdroj pro původní popisy většiny barrandienských rodů a pro Barrandovo sledování růstu trilobitů.
- The Paleobiology Database (průběžně aktualizováno): Paleobiology Database. https://paleobiodb.org/Ověření stratigrafického a zeměpisného rozšíření rodů.
Snadná záměna
Rody, které vypadají podobně
Phacopida · Calymenidae
Flexicalymene
Ordovický trilobit se zvonovitou glabelou a třinácti hrudními články, kterého lze najít častěji svinutého než nataženého. V Česku ho zastupuje Flexicalymene incerta ze zahořanského souvrství.
Phacopida · Calymenidae
Colpocoryphe
Ordovický kalymenid se zářezem uprostřed předního okraje hlavy. Patří k nejběžnějším trilobitům pražské pánve a z barrandienských exemplářů jsou popsané zbytky trávicí soustavy.