Corynexochida · Styginidae
Scutellum
Devonský trilobit s ocasním štítem ve tvaru rozevřeného vějíře, který je větší než hlava. Barrande ho z Čech popisoval pod jménem Bronteus a z koněpruských vápenců je znám v desítkách druhů.
Corynexochida · Styginidae
Thysanopeltis
Devonský trilobit s ocasním štítem rozšířeným do vějíře zakončeného řadou hrotů. Vějíř je u něj delší než celý zbytek těla za hlavou.
Stratigrafický rozsah
410,6–388 Ma · devon
- Velikost
- 25–70 mm
- Hrudní články
- 10
- Způsob života
- lezec po dně
- V Česku
- doložen
Určovací znaky
- Ocasní štít je velký, vějířovitě rozšířený a jeho zadní okraj nese řadu krátkých hrotů.
- Žebra ocasního štítu se rozbíhají od krátké osy jako vějíř a jsou zřetelně oddělená.
- Glabela se dopředu rozšiřuje a postranní rýhy na ní téměř chybějí.
- Hruď má deset článků a je proti ocasnímu štítu krátká.
Pozor na záměnu
Od příbuzného rodu Scutellum se odlišuje počtem a tvarem okrajových hrotů ocasního štítu. Na neúplném vějíři je rozdíl obtížně čitelný a určení zůstává u čeledi.
Výskyt a způsob života
Prostředí. Vápence a vápnité břidlice mělkých šelfových moří. České nálezy pocházejí z devonu pražské pánve a z devonu Drahanské vrchoviny a Nízkého Jeseníku.
Potrava. Široký ocasní štít a stavba hypostomu odpovídají zvířeti, které se pohybovalo po dně a zpracovávalo měkkou potravu z jeho povrchu.
Ve světě. Kromě Česka je rod uváděný z Německa, Španělska a severní Afriky. Rozšíření odpovídá karbonátovým plošinám na severním okraji Gondwany.
Pohyboval se po povrchu dna a potravu sbíral z jeho svrchní vrstvy.
České lokality
Ocasní štít rodu Thysanopeltis vypadá jako rozevřený vějíř lemovaný řadou hrotů. Je to znak, který se pamatuje po prvním pohledu, a zároveň jediná část těla, kterou v sedimentu najdete běžně.
Podle čeho rod poznáte
Podle vějíře. Žebra se rozbíhají od krátké osy, jsou zřetelně oddělená a zadní okraj mezi nimi vybíhá v krátké hroty. Poměr je nezvyklý: ocasní štít je delší než celá hruď a tvoří skoro polovinu délky těla.
Zbytek těla je nenápadný. Glabela se dopředu rozšiřuje, což je znak řádu Corynexochida, a postranní rýhy na ní téměř nejsou vidět. Nejbližší záměnou je Scutellum; rozdíl je v počtu a tvaru okrajových hrotů, takže neúplný vějíř k určení nestačí.
Rod ze dvou českých oblastí
Thysanopeltis patří k rodům, které se najdou v Barrandienu i na Moravě. V pražské pánvi ho provázejí devonské útesové vápence Koněprus, na Moravě vápence Čelechovic na Hané a devon Drahanské vrchoviny.
Právě takové rody ukazují, že český devon není jedna fauna: část rodů je společná oběma oblastem, část se vyskytuje jen v jedné z nich.
Zařazení
Rod patří do řádu Corynexochida. Glabela rozšířená dopředu, velký ocasní štít.
Zdroje
- Chlupáč, I. (1983): Trilobite assemblages in the Devonian of the Barrandian area and their relations to palaeoenvironments. Geologica et Palaeontologica, 17, s. 45–73.Vazba devonských společenstev na prostředí uvnitř pražské pánve.
- Whittington, H. B. a kol. (1997): Treatise on Invertebrate Paleontology, Part O, Arthropoda 1, Trilobita, Revised. sv. 1. Geological Society of America a University of Kansas.Souhrnná morfologie, terminologie a systematika trilobitů.
- Adrain, J. M. (2011): Class Trilobita Walch, 1771. In: Zhang, Z.-Q. (ed.): Animal biodiversity — an outline of higher-level classification. Zootaxa, 3148, s. 104–109.Klasifikace řádů, kterou web používá jako výchozí.
- Chlupáč, I. – Brzobohatý, R. – Kovanda, J. – Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha.Stratigrafie a vývoj Barrandienu v širším rámci české geologie.
- Vaněk, J. – Valíček, J. (2001): New index of the genera, subgenera and species of the Barrandian trilobites. Palaeontologia Bohemiae, 7, s. 1–49.Aktualizovaný soupis barrandienských rodů a druhů.
- The Paleobiology Database (průběžně aktualizováno): Paleobiology Database. https://paleobiodb.org/Ověření stratigrafického a zeměpisného rozšíření rodů.
Snadná záměna
Rody, které vypadají podobně
Proetida · Proetidae
Dechenella
Devonský proetid s hustě členěným ocasním štítem a zřetelnými rýhami na glabele. Kayser ho roku 1880 zavedl jako skupinu uvnitř rodu Phillipsia; z Česka je doložený z čelechovických vápenců na Moravě.
Proetida · Aulacopleuridae
Cyphaspis
Drobný trilobit s kulovitě nafouklou glabelou, jedenácti hrudními články a trnem na šestém osním kroužku. V Česku patří k fauně koněpruského útesu.