Ptychopariida · Conocoryphidae
Conocoryphe
Slepý kambrický trilobit s hladkou klenutou hlavou a čtrnáctičlennou hrudí. V jineckých a skryjských břidlicích patří k nejčastějším nálezům hned po rodech Ellipsocephalus a Paradoxides.
Redlichiida · Ellipsocephalidae
Drobný slepý trilobit s hladkou klenutou hlavou a dvanácti hrudními články. V Jincích tvoří hustá jednodruhová nahromadění, která patří k nejznámějším deskám české paleontologie.
Stratigrafický rozsah
513–500 Ma · kambrium

Záměna hrozí s rodem Conocoryphe, který je také slepý. Ten má ale glabelu dopředu zúženou se třemi páry rýh, výrazné předglabelární pole, dlouhé lícní trny a o dva hrudní články víc.
Prostředí. Jemné bahnité dno mělkého šelfu. V jineckém souvrství tvoří druh hustá jednodruhová nahromadění, která se spojují s ústupem moře z příbramsko-jinecké pánve.
Potrava. Rod se řadí ke zvířatům sbírajícím drobný organický materiál z povrchu sedimentu. Doklad ze střevního obsahu ani z končetin u něj chybí, jde o odvození ze stavby hlavy.
Ve světě. Kromě Čech je rod doložený ze Švédska (Öland, Jämtland, vrty na Gotlandu), z Polska (Svatokřížské hory) a dalších částí střední a severní Evropy.
Pohyboval se po povrchu dna a potravu sbíral z jeho svrchní vrstvy.
Ellipsocephalus hoffi je nejběžnější trilobit jineckého souvrství. Nachází se v deskách, na kterých leží desítky jedinců jediného druhu a nic jiného – takové kusy se z Jinců prodávají a vystavují víc než sto let. Zvíře samo je nenápadné: vejčité, hladké, kolem dvou centimetrů dlouhé a bez očí.
Hlavový štít je silně vyklenutý a hladký. Glabela má téměř rovnoběžné boční okraje, vpředu je zaoblená a postranní rýhy ani týlní kroužek na ní nejsou zřetelně odlišené. Oční laloky nejsou od úzkých očních žeber odděleny a oči chybějí úplně. U typového druhu nemá dospělec ani lícní trny; zadní rohy hlavy jsou jen slabě zahrocené. Jiné druhy rodu, například polský E. sanctacrucensis, trny mají.
Hruď má dvanáct článků, což je proti okolním rodům jineckého souvrství málo. Ocasní štít je nepatrný a čtyřikrát širší než delší.
Studie růstových řad z příbramsko-jinecké pánve a ze švédského Jämtlandu, publikovaná v roce 2015, popsala u tohoto rodu podstatnou proměnu během dospívání. Nejmladší dospělá stadia mají dlouhé lícní trny a nápadně prodloužený trn na druhém hrudním článku. Trn na druhém článku pak zmizí naráz, lícní trny se zkracují postupně – a výsledkem je hladký dospělec bez ozdob, podle kterého se rod obvykle popisuje.
Prodloužený trn na druhém hrudním článku je znak, který mají i paradoxididi. Autoři studie ho použili jako argument pro zařazení čeledi Ellipsocephalidae k redlichiidům, zatímco starší literatura a část současných přehledů ji vedou mezi ptychopariidy. Spor není uzavřený a na obou stranách stojí morfologické znaky, ne nezávislý doklad.
Rod patří k několika kambrickým skupinám s takzvaným dvojitým stočením: zadní hrudní články a ocasní štít se ohýbají pod hruď, místo aby se schránka svinula do koule s ocasním štítem přiloženým k hlavě. Souvisí to s nepoměrem obou štítů – nepatrný ocasní štít nemá hlavu čím zakrýt. Způsobům stočení a jejich vývoji se věnuje kapitola stočení a obrana, kde jsou popsané i doklady, na kterých rozlišení jednotlivých typů stojí.
Nahromadění stovek jedinců jediného druhu bez příměsi jiné fauny se vykládá dvěma způsoby. Podle prvního jde o společenstvo ochuzené prostředím: velmi nízká rozmanitost odpovídá počáteční fázi ústupu moře z příbramsko-jinecké pánve, kdy se podmínky odchýlily od normální mořské slanosti. Podle druhého jde o hlubší, špatně prosvětlenou část šelfu, kde se udržely jen rody snášející málo světla a málo kyslíku – a slepota rodu i jeho výskyt spolu s rodem Conocoryphe tomu odpovídají.
Pro odlišení obou možností by bylo potřeba geochemické měření slanosti nebo obsahu kyslíku, které pro tyto konkrétní polohy publikované není.
Rod patří do řádu Redlichiida. Nejstarší trilobiti: dlouhá hruď, srpovité oči, drobný ocasní štít.
Snadná záměna
Ptychopariida · Conocoryphidae
Slepý kambrický trilobit s hladkou klenutou hlavou a čtrnáctičlennou hrudí. V jineckých a skryjských břidlicích patří k nejčastějším nálezům hned po rodech Ellipsocephalus a Paradoxides.
Ptychopariida · Ptychopariidae
Typový rod celého řádu Ptychopariida, popsaný z jineckých břidlic. Pod jeho jménem se ve sbírkách nashromáždil materiál nejméně tří různých rodů, které oddělila až revize z roku 2006.
Ptychopariida · Agraulidae
Drobný kambrický trilobit s klenutou hlavou a lichoběžníkovou glabelou. Ze Skryjí pochází jeho exemplář uložený na konci vlastní stopy – jeden z mála případů, kdy je znám původce stopy i stopa sama.